VDĚČNOSTÍ KE SPOKOJENOSTI

Navazuji tímto plynule na poslední článek ze zimy o soucitu a laskavosti. Nyní je začátek června, dnes je velmi teplý krásný a slunečný den, po lehké bouřce je ve vzduchu cítit svěžest a léčivá síla obnovy. Je konečně cítit všude kolem i v zemi větší vláha, po delší době sucha a tak se projevuje i určitá radost a vděčnost ve mě. Připadá mi jakoby by i ten nejmenší brouček v trávě projevoval více radostnosti a veselí.

Chci zde popsat svoji zkušenost z posledních týdnů, možná spíš měsíců, čas se mi nějak slévá. Děti, já a vlastně i muž se cyklíme v delším čase na štěstí ne v nikterak závažných byť omezujících zdravotních obtížích, které sebou přináší určitý diskomfort v celém rodinném systému. Rozuměj tím, že na nic není čas, je to v podstatě neustálý závod s časem, nezbývá moc prostoru na nádech a výdech, ani na nějaký větší úklid a věci v seznamu, které už začínají "šednout" a nebo snad čas pro sebe a zazdrojování se v nějakém obsáhlejším pečujícím balíčku. Vlastně minulý týden jsem si zašla do sauny, ta však u mě pošťouchla asi nějaký dřímající virus a vyšší míru únavy a propukla nemoc. 

"UČENÍ VDĚČNOSTI"

Tak to nyní vnímám. Určitý dyskomfort, nepohodlí vě mě dříve nebo později probouzí větší pocit VDĚČNOSTI a určité míry učení a progresu. Ano jsou situace, kdy mi dojde trpělivost, energie a pozitivní naladění a prostě si sednu a chvíli brečím, nebo si zakřičím, pocítím nespravedlnost, smutek, obavy a strachy, atd. Chci tím říci, že i tohle je v pořádku. Svět není jen růžový i když praktikujeme denně jógu a meditaci, emoce a střídání nálad a situací v životě z těch komfortních do těch méně komfortních až náročných je myslím velmi přirozenou a důležitou součástí života. 

A právě jóga a meditace, propojování se se svým tělem, prožívání přítomného okamžiku a regulace nervového systému, kvalitní spánek a strava, čas v přírodě.. jsou věci, které nám mohou pomoci takové životní situace zvládat lépe. I když není čas, vždy se může najít chvilka na hlubší nádech a výdech, mikro meditaci nebo jen návnímání, jak se vlastně dnes doopravdy cítím. Někomu to může pomoci s větší emoční stabilitou a někomu s větší trpělivostí a zvládáním stresových situací. Věřím, že se zde najdou i tací, kteří zvládají i náročnější dny s nadhledem a lehkostí i bez jógy, ale o tom to právě je. Každý z nás jsme úplně jiný, máme naprosto odlišné prožívání, vnímání, imunitu, emoční stabilitu, vše co se nám v životě děje je naším osobním příběhem a  je prožíváno skrze jedinečnou  jen tu naši individualitu a tak každému z nás může být nápomocí úplně něco jiného. Důležité myslím je, mít stabilní "kotvy", kterých se v náročnějších dnech můžeme chytit a vyživit se jimi, i kdyby to měla být 10 minutová procházka okolo domu, 5 minutová meditace, nebo cokoliv jiného, co je pro nás v danou chvíli možné a dosycující.

Čím se vyživuješ ty? 

Když se probudíme a víme, že nás čeká náročnější den než obvykle, může se již od prvního otevření očních víček den odvíjet ne úplně radostně a pozitivně, ale také nemusí. My si totiž můžeme zvolit, zda budeme naslouchat naší mysli, která stále něco "povídá", ale když to budeme jen pozorovat a místo toho si zvědomíme co je pro nás nyní tím darem, za který můžeme být vděční, tak můžeme ledacos ovlivnit k dobrému pocitu, k většímu klidu a spokojenosti. 

Právě praxe vděčnosti zrovna mě velmi pomáhá a to v každodennosti. Mohu ráno při zazvonění budíku vstát a říci achjo už zase musím vstávat..a nebo mohu říci, děkuji za to že můžu vstát z postele a jít pohladit své děti, každý si doplňte to své. Dá se setrvávat v pozici oběti, kde se stále budeme porovnávat s druhými a budeme si myslet, že svět je nespravedlivý a že my nemáme něco co mají druzí a proto se necítíme šťastni. Tohle je právě ta iluze. Pocit naplnění a opravdového štěstí můžeme nalézt pouze v přítomném okamžiku, teď a tady a to se vším co se právě odehrává. A mě k této praxi přivádějí ty situace kdy jdeme dolů do hloubky do nespokojenosti do odpojenosti, do bolesti. Tam kde se dá najít spousta krásy, vděčnosti, smíření, lehkosti, radosti, moudrosti a sounáležitosti. Zkus to taky. 

Moc si pro Vás i pro sebe přeji, abychom cítili ve svých srdcích více a více vděčnosti radosti a soucitu s druhými každý den, víc a víc, to je mým záměrem.

Děkuji a přeji Vám nádherné léto plné vděčnosti a pocitu naplnění :)

Monika Benitez